CHKO BESKYDY slaví letos 45 let
Chránění krajinná oblast – CHKO Beskydy letos slaví 45 let od svého vyhlášení. Přesný datum byl 5.3.1973.
Rozloha = 1160 km² (největší CHKO v České republice)
Mapování výskytu šelem v CHKO BESKYDY 2017
- zdroj: webové stránky CHKO BESKYDY
- Údaje z CHKO Beskydy zpracovala RNDr. Dana Bartošová, zoolog, AOPK ČR – RP Správa CHKO Beskydy
- Údaje z monitoringu na slovenském území zpracoval a poskytl Mgr. Peter Drengubiak, zoolog, Správa CHKO Kysuce.
Třiatřicáté mapování velkých šelem v Beskydech, které se konalo ve dnech 23.-26.2. 2017, potvrdilo trend posledních let – počty těchto vzácných zvířat stagnují. Akci organizovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Beskydy a zúčastnilo se jí asi 75 profesionálních a dobrovolných ochránců přírody. Poznatky z terénu se porovnávají se záznamy z fotopastí, které má k dispozici Hnutí DUHA. Na snímcích lze totiž rozpoznat konkrétní jedince.
Předběžná analýza dat z fotopastí ukázala, že v zimě se v Moravskoslezských Beskydech a v Javorníkách včetně slovenské strany obou pohoří pohybovalo celkem 13 samostatných rysů a minimálně 7 koťat, včetně zvířat, která trvale žijí slovenské straně pohoří. Žádný rys nebyl od podzimu zaznamenán ve Vsetínských vrších. V CHKO Beskydy a jejím širším okolí se objevilo několik samostatných vlků. Ve slovenské části Javorníků byl v zimě také opakovaně zaznamenán výskyt medvěda, který tu pravděpodobně zimoval.
Nálezy starších i čerstvých pobytových znaků rysů (stopy, trus, moč, chlupy, kořist) při letošním mapování potvrdily výskyt rysů na tradičních lokalitách v západní části CHKO Beskydy (Veřovické vrchy, Radhošt, Kněhyně, Čertův Mlýn, Smrk, Trojačka, Lysá hora, Travný) a v Javorníkách (Makyta). Ve východní části CHKO nebyl výskyt rysů potvrzen, ačkoliv tam mají srovnatelné podmínky. Výskyt vlka byl podle vyhodnocených stop a stopních dráh zjištěn v horách kolem československé hranice, ve Vsetínských vrších a v oblasti Kněhyně a Smrku.
„Největší hrozbou pro velké šelmy je pytláctví a doprava, která ohrožuje zejména mladá nezkušená zvířata. Mimořádná hustota sítě lesních cest v beskydských horách a s tím související velký pohyb lidí i motorových vozidel je pro místní rysy, vlky a medvědy velkou nevýhodou. Budoucnost velkých šelem v Beskydech závisí na respektování ochrany jednotlivých zvířat ze strany držitelů střelných zbraní a nájemců honiteb a na důsledné ochraně migračních tras šelem mezi Beskydami a slovenskou a polskou částí Karpat, “ vysvětluje Dana Bartošová z AOPK ČR, Správy CHKO Beskydy.
„Rysi se v posledních letech pravidelně rozmnožují a jejich počty jsou relativně stabilní, rovnováha je však křehká. O osudu mladých rysů, kteří se osamostatňují, nemáme skoro žádné informace a zároveň jsou rozsáhlé oblasti v Moravskoslezských Beskydech a Vsetínských vrších, kde se rysi nevyskytují vůbec nebo jen sporadicky. Vlci a medvědi jsou na území chráněné krajinné oblasti také zatím spíše vzácnými návštěvníky. Náš monitoring probíhá, byť v nižší intenzitě, celoročně, uvítáme další poznatky a hlášení veřejnosti například na e-mail stopy@selmy.cz,“ říká Miroslav Kutal, koordinátor programu ochrany velkých šelem z Hnutí DUHA.
Při mapování byli kromě mnoha běžných druhů zjištěni další vzácní a chránění živočichové, například vydra říční, bobr evropský, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, žluna šedá, datel černý, krkavec velký, ledňáček říční, puštík bělavý, sýc rousný, kulíšek nejmenší. Za zmínku stojí dvě pozorování orla skalního na slovenské příhraniční lokalitě.
Výsledky mapování budou uloženy do centrální databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody. Všem účastníkům – pracovníkům AOPK ČR, Správy CHKO Kysuce, členům Hnutí DUHA a dobrovolným strážcům CHKO Beskydy – děkuje Správa CHKO Beskydy za pomoc.
Podrobnější informace
Hlavním cílem tohoto jednorázového monitoringu rysů, vlků a medvědů je získání údajů o aktuálním pohybu vzácných šelem v oblasti Beskyd. Neméně důležitou součástí je i osvěta a popularizace uvedených druhů. Média se vždy zajímají o počet šelem, ten se však jen podle jejich pobytových znaků nedá zjistit. Informace o počtu šelem byly získány od Hnutí DUHA, které v rámci širšího monitoringu šelem (organizace tzv. vlčích hlídek) sleduje rysy pomocí fotopastí a dokáže podle skvrnitosti srsti rozlišit konkrétní jedince.
Počasí během letošního mapování výskytu velkých šelem nebylo ideální, ale nebylo tak nepříznivé, aby se monitoring musel přesunout na vhodnější dny. Mokrý nebo zmrzlý sníh se udržel převážně ve vyšších polohách, ve stinných údolích a na severních svazích. Zatímco v prvních dvou dnech bylo možno pozorovat většinou starší stopy, po sněhové obnově z 24. 2. na 25. 2. byly v dalších dvou dnech nalézány hlavně čerstvé stopy.
L y n x l y n x (rys ostrovid)
Ze sledovaných tří druhů velkých šelem byly nejčastěji nacházeny pobytové znaky rysa (celkem cca 30 údajů). Rys je v oblasti Beskyd ve srovnání s medvědem a vlkem relativně nejpočetnější a jako jediný z těchto druhů se zde pravidelně rozmnožuje.
Nejčastějšími nálezy byly stopy/stopní dráhy, výjimečně se našel trus nebo kořist. V Moravskoslezských Beskydech byl výskyt rysa potvrzen v lokalitách: Veřovické vrchy (5 stopních drah -1 starší, 4 čerstvé), Noříčí (1 starší stopní dráha), Čertův Mlýn (1 čerstvá a 1 starší stopní dráha), Kněhyně (2 starší a 2 čerstvé stopní dráhy), Smrk (3 starší stopní dráhy), Travný (stopní dráhy na několika místech). V Javorníkách byla zjištěna 1 starší stopní dráha). Podle rozměrů stop se v oblasti Čertova Mlýna pohyboval dospělý samec (délka stopy 9-10 cm). Jinde pozorované menší stopy (cca 7-8 cm) jsou přisuzovány spíše rysicím nebo mladým samcům. Podle drobných stop (cca 6 cm) prošel přes Čertův Mlýn také velmi mladý jedinec, zřejmě loňské mládě. Stopy nalezené v Javorníkách pod Makytou patřily dle velikosti (10 cm) dalšímu dospělému samci. Podle sdělení pracovníků LČR se rys v lednu a únoru 2017 vyskytoval také ve Vsetínských vrších, kde údajně v oblasti kolem Lušové postupně strhl min. 10 kusů srnčí zvěře. K tomuto sdělení však neexistují žádné konkrétnější údaje ani dokumentace.
V rozlehlé lesnaté oblasti Javorníků a Beskyd v CHKO Kysuce zajišťovala a prováděla monitoring Správa CHKO Kysuce. Zjistila 18 stopních drah rysů, přičemž většina čerstvých stopních drah (7) se nacházela v části hor mezi obcemi Štiavnik a Petrovice, 1 čerstvá stopní dráha byla pozorována v beskydské části, nedaleko Klokočova, jižně od Malého Polomu a Uhorské – je možné, že se jednalo o stejného rysa, který byl zjištěn v lednu v CHKO Beskydy v NPR Mionší. Starší stopní dráhy byly nalezeny v Javorníkách mezi Papradnem a Lazy pod Makytou.
Letos uváděný počet rysů na území CHKO Beskydy a javornické části CHKO Kysuce je 13 dospělých a 7 koťat. Z toho 10 jedinců se pohybovalo v CHKO Beskydy (prakticky všichni v její západní polovině) a 10 jedinců bylo zjištěno v CHKO Kysuce, odkud minimálně 2 rysové přecházeli na českou stranu Javorníků.
C a n i s l u p u s (vlk obecný)
Zjišťovat výskyt vlka obecného je mnohem obtížnější, než sledovat přítomnost rysa ostrovida a medvěda hnědého. Vlci mohou unikat pozornosti, protože jejich stopy se podobají stopám velkých psů, od nichž se liší jen v detailech. Navíc se vlci pohybují na rozsáhlém území nevyjímaje ani méně lesnaté podhůří.
V CHKO Beskydy byly během mapování pozorovány stopy/stopní dráhy vlků na těchto lokalitách: Kněhyně (1 stopní dráha), Smrk (stopy), hřeben za Bumbálkou (1 stopní dráha). Nejistý nález starších stop pochází z beskydské lokality Samorostlý a z Javorníků pod Valašskou Kyčerou. Stopní dráha možného vlka byla pozorována krátce před mapováním na hřebeni Vsetínských vrchů v oblasti Soláně, další stopní dráha byla tamtéž zjištěna po mapování. Pozorování v Moravskoslezských Beskydech: v Radhošti nedaleko sedla Pindula (2 x stopní dráha) a na Bílé (1 stopní dráha). Z nálezů lze usuzovat, že v CHKO Beskydy se v době „sčítání“ pohybovalo několik samostatných vlků, jejichž teritoria pravděpodobně zasahují do CHKO Kysuce.
Na slovenském území byly během monitoringu zjištěny dvě stopní dráhy vlka – jedna čerstvá (Skalité), druhá neověřená (Petrovice). V této oblasti byla nalezena také vlčí kořist. Správa CHKO Kysuce uvádí ve sledovaném území výskyt 2 vlků a možný výskyt dalších 3 vlků.
U r s u s a r c t o s (medvěd hnědý)
Zatímco v CHKO Beskydy nebyla během monitoringu přítomnost medvěda potvrzena, na slovenském území Správa CHKO Kysuce uvádí nález 8 stopních drah medvědů. Čerstvá stopní linie dvojice medvědů (vodící medvědice a mládě) byla zaznamenána na úpatí Kykuly v Kysuckých Beskydech, což je už hlouběji na Slovensku. Starší medvědí stopy byly zjištěny v Javorníkách v oblasti Papradna a Štiavniku. Mimo termín mapování byla jedna stopní dráha pozorována v blízkosti PR Čertov a jeden nejistý údaj je registrovaný z Lysé pod Makytou. Těsně před monitoringem poškodil medvěd úly v obci Papradno. Podle získaných údajů se v širší oblasti Kysuce prokazatelně vyskytují 3 medvědi a je pravděpodobný výskyt dalšího jedince.